Poruchy pigmentace kůže
Za pigmentaci, zbarvení kůže, jsou odpovědné buňky nazývané melanocyty, které se nacházejí v pokožce, vlasových folikulech, v okolí mazových žláz nebo v okolí prsních bradavek. Spolu s keratinocyty (buňkami pokožky) vytvářejí epidermální melaninovou jednotku odpovědnou za zbarvení příslušného okrsku kůže. Většinou připadá 5–15 keratinocytů na jeden melanocyt. Zajímavé je, že lidé bílé i černé rasy mají přibližně stejný počet melanocytů, ale melanocyty u tmavých ras jsou aktivnější.
Oslunění zvyšuje počet i aktivitu melanocytů, čímž dochází ke zvýšené produkci kožního barviva melaninu. Pomocí takzvaných melanosomů – vlastních buněčných výběžků – předávají pigment ve zvýšené míře okolním buňkám pokožky, a tím kůže tmavne. Vznik melaninu je složitý chemický proces, při kterém hrají významnou roli hormony, bílkoviny a enzymy. Klíčovými látkami jsou zejména MSH (melanocyty stimulující hormon), tyrozin a tyrozináza.
Poruchy pigmentace
Poruchy pigmentace kůže projevující se ložiskovou nadprodukcí melaninu se označují jako hyperpigmentace. Mohou provázet některá kožní onemocnění nebo vznikat jako následek kožních zánětlivých změn. Typickým příkladem ložiskových hyperpigmentací jsou také pihy, drobné hnědé plošky vznikající na místech prudkého oslunění kůže, nejčastěji na obličeji a zádech. Kosmeticky nejméně přijatelné jsou hyperpigmentace označované jako melasma nebo také chloasma uterinum. Melasma vytváří nepravidelné pigmentované plochy zejména na obličeji a krku. Ložiska jsou většinou symetrická, mohou se objevovat na spáncích, čele, na tvářích a okolo úst. Postiženy mohou být i postranní partie krku nebo hřbety rukou a předloktí. Mají převážně hnědé až šedohnědé zbarvení a odstín pigmentace je ovlivněn hloubkou uložení melaninu. U epidermálního typu je zbarvení více hnědé, protože je pigment uložen povrchněji v pokožce, zatímco dermální typ vytváří šedohnědá ložiska díky tomu, že pigment je hlouběji pod pokožkou, až v horních vrstvách škáry. Je popisována také smíšená forma s výskytem zvýšeného množství melaninu v pokožce i ve škáře současně. Melasma může postihovat obě pohlaví a všechny rasy, ale častější bývá u žen, až 90 % všech případů, a jedinců s tmavší pletí.
Příčiny hyperpigmentace
Hlavními příčinami vzniku jsou UV záření, hormonální vlivy i genetická dispozice. Melasma je vyvoláváno jak UVA, tak i UVB zářením a stejně působí i umělé zářiče v soláriích. Jeho vznik dále podporují zvýšené hladiny ženských pohlavních hormonů estrogenu i progesteronu. První příznaky jsou proto často pozorovány v průběhu těhotenství, uvádí se, že 50–70 % těhotných žen má chloasma, dále při užívání hormonální antikoncepce nebo v menopauze při užívání hormonální substituce. V těhotenství se navíc zvyšují hladiny MSH, který také podporuje zvýšenou produkci melaninu. U mužů se kromě UV záření na vzniku hyperpigmentací podílí zejména genetické faktory. U obou pohlaví mohou při vzniku hyperpigmentací hrát významnou roli také zevně či vnitřně aplikované látky s fotosenzibilizačním účinkem.
Prevence a léčba hyperpigmentace
Melasma může spontánně vymizet. Pokud vzniká v přímé souvislosti s těhotenstvím, je vysoká pravděpodobnost, že po porodu postupně odezní. Často však přetrvává mnoho měsíců i let a v některých případech je velmi obtížně léčitelné. Základní léčbou je vyloučení vyvolávající příčiny. Pokud je například patrná časová souvislost vzniku onemocnění se zahájením užívání hormonální léčby, je vhodné její ukončení nebo alespoň změna preparátu. Cílem zevní léčby hyperpigmentací je omezení tvorby melaninu a jeho ukládání v kůži. Znamená to, že léčebné přípravky mají zejména potlačovat proliferaci melanocytů, snižovat syntézu melaninu, omezovat degradaci melanosomů a umožňovat rovnoměrné ukládání melaninu v pokožce. Hlavní podmínkou úspěšnosti léčby je výrazné omezení expozice kůže slunečnímu záření. Samozřejmostí by v těchto případech měla být celoroční ochrana obličeje před UV zářením pravidelným používáním denních krémů s vysokými ochrannými faktory nebo každodenní aplikace opalovacích přípravků s UVA i UVB filtry. Používání ochranných faktorů je účinné samo o sobě pouze v prevenci, ještě před vznikem hyperpigmentací. Pokud však již melasma vzniklo, je vždy nezbytná kombinace UV filtrů s přípravky, které mají tak zvané bělicí nebo zesvětlující účinky.
• Velmi často používaným lékem je hydrochinon (hydroquinon), který inhibuje tyrozinázu, a tím omezuje tvorbu melaninu. Jeho nevýhodou je časté podráždění kůže, které se projevuje zčervenáním, svěděním a olupováním kůže.
• Depigmentační účinky mají také lokálně aplikované retinoidy. Zrychlují obnovu pokožky, čímž urychlují ztrátu melaninu. Současně omezují jeho syntézu tím, že zpomalují transkripci tyrozinázy. Používají se ve stejné koncentraci jako při léčbě akné 0,05 % – 0,1 %. Bohužel také způsobují časté podráždění, zčervenání a olupování kůže.
• Dalším přípravkem, který má kombinované antiaknózní a bělicí účinky, je kyselina azealová, patřící mezi acyklické dikarboxylové kyseliny, tedy mezi takzvané diové kyseliny. Tlumí aktivitu tyrozinázy a současně má cytotoxické a antiproliferační účinky přímo na melanocyty. Většinou nedráždí pokožku tolik jako předchozí přípravky. Zesvětlující účinky na melasma mají i další diové kyseliny. Jejich výhodou je zejména to, že tlumí tvorbu melaninu a podporují jeho rovnoměrnou distribuci v pokožce, čímž stírají ostré hranice mezi hyperpigmentovaným ložiskem a okolní kůží.
• Bělicí účinky má také chemický peeling, například trichloroctová kyselina, protože mechanicky odstraňuje vrchní vrstvy pokožky a tím i melanin, nepůsobí na melanocyty ani neovlivňuje tvorbu melaninu. Nebezpečím této léčby je výrazné podráždění a zánět kůže, který může vést u disponovaných jedinců k hojení za vzniku hyperpigmentací. Mírnější reakce lze dosáhnout použitím alfa-hydroxy kyselin.
• Intenzivní pulzní světlo (IPL) je metoda využívající světelné energie k omlazení pokožky, současně pomáhá odstranit hyperpigmentace, zejména pokud je pigment uložen povrchněji, tedy v pokožce. Při dermálním uložení melaninu již není tato metoda příliš účinná.
• Melasma se zkouší odstraňovat i dalšími výkonnějšími typy laserů, u kterých je však často riziko následných hyperpigmentací vznikajících v průběhu hojení.
Tip z lékárny:
EUCERIN DEPIGMENTAČNÍ DENNÍ KRÉM ANTI-PIGMENT
Speciální krém pro pleť se sklonem k nerovnoměrnému zabarvení vlivem UV záření nebo hormonálních změn (např. v těhotenství, při hormonální léčbě). Unikátní složení s kyselinou diovou prokazatelně potlačuje přirozenou tvorbu melaninu a podporuje jeho rovnoměrné rozložení v pokožce. Při pravidelném používání tak sjednocuje barevný tón pleti. Vysoká ochrana proti UVA/UVB záření (SPF 20) účinně předchází tvorbě nových pigmentových skvrn a chrání pleť před
předčasným stárnutím. Krém navíc pleť během dne optimálně hydratuje. Příjemně lehká textura neucpává póry a je vynikajícím podkladem pod make-up. Klinické studie prokázaly redukci pigmentových skvrn již po 8 týdnech používání.
Vhodné pro ženy od 25 let.
Hlavní podmínkou příznivého účinku všech bělicích a zesvětlujících přípravků je vždy jejich kombinace s používáním vysokých UVA a UVB filtrů a důsledná ochrana před UV zářením!
text: Primářka kožní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice I. lékařské fakulty UK, MUDr. Ivany Krajsové, MBA, foto: archiv Beiersdorf – 23. 07. 2009, 13.36:41