Rimini Wellness 2015

Jarní sezónu jsem exkluzivně zakončil účastí na největší sportovní události v Evropě. V přímořském italském městě Rimini se ve dnech 28. - 31. května 2015 konal již 10. ročník sportovního megafestivalu s podnázvem ENERGY EVOLUTION. Celá akce pro mě začala již ve středu 27. května. Ráno probíhalo klasicky, snídaně, koupelna, hygiena a následně se sbaleným kufrem jsem se vydal na cestu na pražské letiště. Cestu jsem měl naplánovanou již od prosince, protože jsem věděl, že toto nemohu promeškat a tak jsem sehnal letenky za velmi příjemné ceny. Metrem na Veleslavín a odtud autobusem na letiště, konkrétně na Terminál 2, odkud létají spoje pouze v rámci Schengenského prostoru.

Po odevzdání kufru a kontroly (kufr měl 16 kg z 20 kg povolených) jsem ještě prošel kontrolou cestovního dokladu a obsahu příručního zavazadla, které jsem si bral s sebou na palubu. V něm jsem měl tablet, foťák, čtení do letadla a další nejnutnější věci. Ostraha mi nic nezabavila a tak jsem se vším pokračoval dál, kde jsem již jen čekal na ohlášení brány, ke které bude přistaveno letadlo. Vždy jsem si myslel, že být 2 hodiny na letišti před odletem je zbytečně moc a je to ztráta času, ale opak je pravdou. Než si člověk vyřídí vše potřebné, tak to rychle uteče. Po chvíli se brána otevřela a mohl jsem nastoupit do letadla. Podle letenky jsem si našel místo, kde sedím a byl jsem u okénka, tak jsem mohl cestou pozorovat vše, co se děje venku.

Zanedlouho personál paluby ohlásil bezpečnostní instrukce, poučil nás, jak se chovat v případě potíží a kde najdeme plovací vestu. Letadlo se rozjelo a pomalu směřovalo na runway. Následně pilot šlápl na "plyn" a startujeme. Prudké zrychlení a po chvilce se odlepujeme od země a stoupáme. Paráda. Pohled na Prahu z výšky je super i v tuto denní dobu (je cca 12:45). Když už nebylo na co z okénka koukat, vyndal jsem z batohu knihu a začal jsem číst. Po nějaké době jsem se od knihy odtrhnul a prohlížel jsem si letáky a časopisy, které byly k dispozici. Najednou se ozval palubní rozhlas, že jdeme na přistání. Let byl opravdu krátký, cca 60 minut. Během několika minut jsme dosedli na přistávací dráhu milánského letiště Malpensa.

Vystoupil jsem z letadla a zamířil jsem do letištní haly pro kufr a s kufrem potom před letiště, kde nás již odchytávaly pracovnice autobusových společností, jestli s nimi chceme jet do centra Milána. Koupil jsem si jízdenku a nastoupil. Cesta do centra města trvala 45 minut a já jsem pozoroval okolí, trasu a také chování italských řidičů. Miláno je pověstné nekonečnými dopravními kolapsy, takže spousta obyvatelů jezdí na motorkách. Po tom, co jsme se prodrali jednou zácpou, jsme dorazili do cíle, hlavní vlakové nádraží v Miláně. Kufr jsem uložil na nádraží do úschovny za 6€ a vyrazil jsem na procházku po městě, jelikož rychlík do Rimini odjížděl až v 18:30. Při procházce městem jsem zakotvil v pizzerii a dal jsem si pozdní oběd i s mými spolucestujícími.

Po obědě jsme se vydali ještě na jednu menší procházku a s blížícím se časem odjezdu vlaku jsme se vrátili na nádraží, vyzvedli jsme si kufry z úschovny a vyjeli po eskalátoru do 2. patra nádražní budovy, kde jsme čekali na informaci o nástupišti, odkud pojedeme. Nastoupili jsme do vlaku. Vagón byl neuvěřitelně vyhřátý, pravděpodobně stál celé odpoledne někde na sluníčku. Naštěstí fungovala klimatizace a tak po čtvrt hodině už bylo ve vagónu příjemně. Cesta trvala 3 hodiny, ale byla "fajná". Párkrát jsem měl pocit, že klimatizace až moc chladí a tak jsem se přioblékl.

Kolem půl desáté jsme projížděli v Rimini kolem výstaviště, což naznačilo, že brzo bude čas vystoupit. Sbalil jsem se a připravil se k výstupu. Na nástupišti jsem se opět setkal se zbytkem naší party, jelikož jsem měl místenku do jiného vagónu. Společně jsme se vydali k autobusu, který nás odvezl k residenci, kde jsme měli objednané ubytování. Ještě jsme nakoupili jízdenky na hromadnou dopravu a odjeli jsme. Cesta autobusem zabrala 15 minut, ale ubytování bylo téměř hned u stanice. Po zabydlení se jsme vyrazili ještě na uvítací drink do nedalekého baru. Teplý, vlahý a lehký vánek v kombinaci s drinkem byl osvěžující. Zkrátka jsme všechen stres nechali v Praze a soustředili jsme se na dovolenou a na cvičení.

Druhý den ráno jsem vstával v půl osmé, zaběhl jsem si pro snídani do nedalekého supermarketu. Nasnídal jsem se a vyrazili jsme na výstaviště, na první den nekonečného cvičebního maratonu. Již od rána jezdili autobusy narvané sportu-chtivými lidmi, které jasně identifikujete podle oblečení. Pokud bychom se do autobusu nevešli, měli jsme náhradní cestu přes hlavní nádraží, kde linka směr výstaviště začíná a tak byla jistota, že se vejdeme.

Všechny 4 dny cvičení probíhaly podobně; v areálu výstaviště je 16 velkých hal, v každé hale se něco děje. Výstavní stánky společností nabízejících vzdělávání, potravinové doplňky, vybavení posiloven, cvičebních sálů, systémy řízených vstupů (turnikety), nápojové a jídelní automaty a mnoho dalšího. Mezi tímto vším také byla pódia, kde probíhaly komerční lekce - body, step aerobic, dance aerobic, funkční tréninky, yoga, hot yoga, spinning, zumba, bokwa, piloxing, fly yoga, pilates, pole dance, cross fit, zkrátka úplně všechno. Nejvíce čas jsem strávil u stage FIF, Cruisin, Herbalife a WellDance. Na těchto pódiích se střídaly hvězdy jako Kiki Constantinescu, Carlos Ramirez, Carol Lopes, Julio Papi, Per Markussen, Morgan Moreau, Rémy Huleux, Benoit Mallet, Marios Meletis a další. Nonstop lekce po sobě, takže za 4 dny festivalu se člověk naprosto vyčerpal a nasbíral spoustu inspirace.

Poslední večer jsem poseděl s přáteli v restauraci. Zhodnotili jsme celou akci a naplánovali jsme si, že za rok opět do Rimini vyrazíme, jelikož je to monstrózní zážitek.

Další ráno jsem sbalil kufr a modlil jsem se, aby kufr nebyl přes váhu s těmi všemi nakoupenými věcmi a botami. Cesta zpět do ČR probíhala stejně jako sem. Vlakem do Milána a letadlem do Prahy. Překvapením byla cesta ve vagónu spolu s Perem Markussenem, s nímž jsem si asi 10 minut povídal o proběhlé akci a plánech do budoucna s výsledkem:

Za rok opět v Rimini ..........

• Jaroslav Vobr na Aerobic.cz
• Osobní stránky
• Jak se registrovat na Aerobic.cz podle Jardy Vobra (animace)

text: Jaroslav Vobr – 04. 06. 2015, 13.20:30