Aerobic Casopisek.czVyletiky.czFitcentra.czAerobic.cz

čtenář nepřihlášen   přihlásit se   registrovat se   informace

RSS článků   RSS akcí

Vlastní vyhledávání

Články - archiv

Výživa vrcholových sportovců

Pro zajištění optimálního fungování organizmu musí být jak u sportovců, tak nesportovců zajištěna energetická rovnováha, tj. výdej =  příjem. Pokud tato rovnice dlouhodobě neplatí, dochází v první fázi ke zhoršení regenerace organizmu a následně i k rozvoji trvalé únavy
a snížení obranyschopnosti organizmu.

U vrcholových sportovců primárně sledujeme dosažení co nejlepšího sportovního výkonu, který je založen nejen na energetické rovnováze, ale také na co nejefektivnějším využití fyzických i psychických schopností sportovce. Proto se v rámci přípravy sestavuje tréninkový plán s přesným rozpisem fází tréninku, na jehož základě je spočten energetický výdej a ten je poté kompenzován sestavením odpovídajícího jídelníčku. Ing. Petr Havlíček

Energetický výdej u vrcholového sportovce
Při výpočtu energetického výdeje je nutné vycházet z toho, že se skládá z několika částí. Většinu energetického výdeje spotřebovává tělo prostřednictvím bazálního metabolizmu (BMR), což je množství energie, které je potřebné pro základní životní pochody v organizmu. Hodnota bazálního metabolizmu u nesportujícího člověka a vrcholového sportovce se významně liší. Zatímco u nesportovce tvoří bazální metabolizmus 60-80 % jeho celkové denní potřeby, u vrcholového sportovce je to často pouhých 40-50 %. Další energie je spotřebovávána k udržení stálé tělesné teploty, neboli termoregulaci, která v praxi představuje 5-15 % celkového energetického výdeje. Přibližně 8-10 % vydává člověk na zpracování potravin, její trávení a vstřebávání a přeměnu živin.
Do energetického výdeje se dále započítávají denní aktivity, které souvisejí se vším, co přes den děláme, včetně sportování. Energetický výdej také ovlivňuje životní styl, kdy například zvýšená hladina stresu a nedostatečná relaxace vede v konečném důsledku k celkovému navýšení spotřeby energie.

Polovinu úspěchu tvoří správně složený jídelníček 
Výdej energie je třeba kompenzovat správně složeným jídelníčkem. Skladbou stravy je možné u vrcholového sportovce mnohé ovlivnit. Lze dosáhnout nejenom optimalizace tréninkového procesu, ale také oddálení únavy, zvýšení a zintenzívnění výkonnosti, odolnosti a pozornosti sportovce. Z dlouhodobějšího hlediska se také sníží opotřebení organizmu a urychlí se jeho regenerace. Nevhodná skladba stravy má pak za následek únavu a s ní související prodloužení doby pro regeneraci, úbytek aktivní hmoty, nárůst tukové tkáně a pokles imunity, který vede k častější nemocnosti a většímu riziku úrazů.

Pro správné fungování organizmu je vedle celkového energetického příjmu stejně důležité i to, odkud energie pochází. To znamená zajištění správného rozložení živinových zdrojů nejenom energetických (bílkovin, tuků a sacharidů), ale také neenergetických (vody, vitaminů, minerálních a stopových prvků a dalších, jako například antioxidantů, fytolátek atd.).

Pokud je ve stravě nadbytek tuků a naopak nedostatek sacharidů, může dojít k výraznějšímu vyčerpání využitelné energie (zásob glykogenu) a zároveň k nárůstu podílu tukové tkáně. Nedostatek tuků je vždy doprovázen zhoršením regenerace v důsledku energetického vyčerpání organizmu. Kritický nedostatek tuků může končit i hormonálními poruchami (časté je to u sportů jako moderní gymnastika či sportovní aerobik). Nadbytek či nevhodná skladba sacharidů může vést k tloustnutí a poklesu výkonnosti. Přebytek bílkovin organizmus nadměrně zatěžuje jednak svým energetickým zatížením, který musí organizmus vyložit na jejich zpracování, a dále může dojít k přetížení ledvin při odbourávání zplodin, vznikajících při přeměně bílkovin. Při nedostatku bílkovin dochází k úbytku aktivní svalové hmoty, který může přerůst až v trvalou únavu a poruchy imunity.

Konkrétní množství a poměry jednotlivých živin vždy u sportovce ovlivňují faktory, jako jsou věk, váha, skladba těla a pohlaví sportovce, typ sportu, počet tréninkových hodin a jejich intenzita a samozřejmě také zdravotní stav.

Příklad jídelníčku 25letého atleta

Snídaně  
Sklenice džusu s vodou, 80-90 g ovocných müsli, 200 g plnotučného bílého jogurtu, 1 celozrnný rohlík se šunkou a sýrem.
Před dopoledním tréninkem
Tréninkový iontově-energetický nápoj a suplementace (potravní doplňky pro sportovce; BCAA, L-Carnitin,…).
Dopolední trénink
Tréninkový iontově-energetický nápoj a energetický gel / tyčinka při tréninku nad 90 minut.
Po dopoledním tréninku
Protein – sacharidový regenerační nápoj a suplementace (BCAA, L-Carnitin, antioxidanty,…).
Oběd
150-170 g drůbežího masa nebo ryby, 100-120 g rýže nebo těstovin, trochu syrové nebo dušené zeleniny, lžíce za studena lisovaného oleje.
Odpolední svačina
Porce čerstvého ovoce, celozrnné sušenky.
Před odpoledním tréninkem
Tréninkový iontově-energetický nápoj a suplementace (BCAA, L-Carnitin,…).
Odpolední trénink
Tréninkový iontově-energetický nápoj a energetický gel nebo tyčinka při tréninku nad 90 minut.
Po odpoledním tréninku
Protein: sacharidový regenerační nápoj a suplementace (BCAA, L-Carnitin, antioxidanty,…).
Večeře
150-170 g hovězího masa, 100-120 g rýže nebo těstovin, porce syrové nebo dušené zeleniny, lžíce za studena lisovaného oleje.
Druhá večeře
Porce čerstvého ovoce.
K tomu všemu ještě patří
3-3,5 l tekutin (vody, čaje, minerálky), hrst nepražených oříšků a nějaká sladkost.

Výše zmíněný jídelníček v sobě obsahuje 4 000 kcal, což se pro lepší představu rovná 16 klasickým hamburgerům. Tato energetická potřeba není nijak extrémní. Existují i typy sportů (plavání, iron man), při nichž mají vrcholoví sportovci energetickou potřebu dvojnásobnou, tj. 8 000 kcal, nebo-li 33 400 kJ.

 

text: Ing. Petr Havlíček, specialista na výživu sportovců – 20. 11. 2009, 19.31:10

Přečtěte si také

Rubrika Výživa

 

reklama


Aerobic.cz na facebooku - od aerobiku přes jogu a pilates až po zumbu


Reklama Google:

 

TOPlist