Aerobic Casopisek.czVyletiky.czFitcentra.czAerobic.cz

čtenář nepřihlášen   přihlásit se   registrovat se   informace

RSS článků   RSS akcí

Vlastní vyhledávání

Články - archiv

Vesele, jen vesele…

Ocitla jsem se věku, kdy se svými vrstevníky začínáme probírat při setkání spíš nemoci než narození, víc rozchody než sblížení a kdy schopnost přirozené regenerace těla klesá.

Čím dál víc také dávám zapravdu odvážnému zjištění, že všechny napsané poučky jsou prakticky k ničemu, když do hry vstupuje lidská mysl. Jen na ní záleží, jak budeme žít.

Určitě i vy znáte ze svého okolí bodré chlapíky, kteří mají nějaké to kilo nadváhy, k obědu si dají s klidem gulášek a pivečko, případně jiný novodobý jed, zasmějí se každému dobrému vtipu a když je potřeba udělat nějakou manuální práci, přiloží bez hekání ruku k dílu. Leckterý dieteticky vyvážený upnutý manažer by jim mohl závidět.

    * Ne, nechci tady jít proti výživovému proudu, jen připomínám, že nic není černé ani bílé. A že kdo se tváří kysele, má nejen méně přátel, ale také horší trávení…

Nedávno jsem probírala s takovým šťastným veselým týpkem, starším novinářským kolegou, svůj vysoký cholesterol, který mi dělá starosti, protože „já žiju přece zdravě“. Svěřila jsem se mu, že mi osvícený lékař dal před nasazením léků ještě šanci v podobě tří zásad, které bych měla nějaký čas dodržovat. A jak se je s útrpným výrazem snažím násilně vpasovat do svých zaběhlých kolejí a nějak to prostě nejde, i když to vlastně přitom není nic těžkého. Jsou to prostinké tři body pro každý den:

    * Zaprvé - pravidelné intenzivní cvičení.
    * Zadruhé – přiměřeně dietní strava bez tuků.
    * A zatřetí – dvě deci vína navečer.
Asi jsem si při tom sama nad sebou povzdychla při vzpomínce na některé své prohřešky (týkající se zejména nesplněných bodů 1 a 2), protože mě z ničeho nic zvesela plácnul do ramene a radostně hlaholil: „Nedělej z toho vědu. Když se občas nestihneš vydat na aerobik a sníst nějakou dobrou zeleninu, tak si prostě ten večer dáš těch decí šest! A máš splněno.“

    * Smáli jsme se tomu dlouho.

Všimly jste si, dámy, jak moc jsme často zahleděné do různých zákazů a příkazů, že se nám z života vytrácí ta spontánní radost z lehkosti bytí? Svazují nás kilojouly, gramy, kilogramy, špatné a dobré přísady, člověk aby zasedal k obědu s kalkulačkou a naučným slovníkem. A přitom asi stačí začít jíst rozumně s chutí, samozřejmě s ohledem na aktuální zdravotní stav, a hojně kořenit humorem a pohodou. A tak se učím i já harmonizovat tělo a duši. Vlastně neučím, jen to nechávám tak volně vplynout do svého života, nechci tlačit na pilu, žádné náhlé a křečovité změny za každou cenu. Změna musí uzrát… A hlavně musí být skutečně žádána. A poznat to je kumšt.

V té souvislosti si vždy vzpomenu na text, který mi v jednom těžším období poslala moje bývalá šéfová, dnes dobrá kamarádka. Hodí se pro každou příležitost.: „Bože, dej mi sílu, abych změnil věci, které změnit jdou. Dej mi pokoru, abych se smířil s věcmi, které změnit nelze. A dej mi moudrost, abych poznal, které jsou které.“

Až budete chtít zase někdy pročisťovat svoje tělo nebo mysl, odvádět jedy nebo se zbavovat minulosti, vzpomeňte si na toto dávné moudro a ještě jednou si nechte projít hlavou, zda je to skutečně nutné…. Možná se stačí jen zasmát s přáteli.

 

text: Marcela Macáková – 03. 02. 2012, 19.09:26

 

reklama


Aerobic.cz na facebooku - od aerobiku přes jogu a pilates až po zumbu


Reklama Google:

 

TOPlist