Aerobic Casopisek.czVyletiky.czFitcentra.czAerobic.cz

čtenář nepřihlášen   přihlásit se   registrovat se   informace

RSS článků   RSS akcí

Vlastní vyhledávání

Články - archiv

Vánoce, stres a alkohol

Původně pomáhaly oslavy Vánoc překonat lidem zimu a nedostatek světla. V posledních desetiletích se však staly pro mnohé z nás symbolem neadekvátní zátěže a následného zklamání z nenaplněných představ o „dokonalých“ svátcích. Stres, smutek a úzkost pak svádějí k „léčbě“, která uleví jen na pár hodin, nebo naopak přispěje k ještě horšímu průběhu svátečních dní. Alkohol (kromě dalších negativních účinků) zvyšuje agresivitu a odstraňuje sebekontrolu.

Prodlužující se noc a nedostatek slunečního svitu přispívá k depresivním náladám, poruchám spánku. Pocit frustrace a z ní vyplývající stres (Vánoce nebudou perfektní, co zase tchyně předvede pod stromečkem, nestihnu uklidit, kde vezmu peníze na dárky...) zvyšuje úzkost (anxietu). Je velmi lehké najít „lék“ na depresi a úzkost v několika sklenkách. Skutečně pomohou?

Co je stres? Obecná definice tak označuje souhrn fyzických a duševních reakcí na nepřijatelný poměr mezi skutečnými nebo představovanými osobními zkušenostmi a očekáváními. Jinými slovy, stres je stav organismu, který je obecnou odezvou na jakoukoliv výrazně působící zátěž – fyzickou nebo psychickou. Při stresu se uplatňují obranné mechanismy, které umožňují přežití organismu při nebezpečí. Podle stupně můžeme rozlišit:
Eustres – pozitivní zátěž, která v přiměřené míře stimuluje jedince k vyšším anebo lepším výkonům.
Distres – nadměrná zátěž, která může jedince poškodit a vyvolat onemocnění či dokonce smrt.
Neúměrná míra stresu (až distres) může vést k mnoha civilizačním chorobám (diabetes 2. typu, hypertenze, infarkt myokardu apod.), ale zvyšuje též riziko závislosti na psychoaktivních látkách, včetně alkoholu. Odolnost vůči stresu je individuální a záleží jak na genetických vlohách, tak na výchově, zvycích i zdravotním stavu.
(Atkinson R L. Psychologie, Portál, 2003).

Co je deprese?
Deprese je častá, ale dobře léčitelná choroba. Stálé kolísání nálad je jednou z hlavních vlastností lidské psychiky. Mírné kolísání nálad umožňuje prožívání skutečností v jejich rozmanitosti. Negativní emoce (pocity) jako je smutek, bezmoc, beznaděj či zoufalství jsou pocity běžné a dokonce důležité. Smutek a s tím spojená blokáda výdeje energie brání úplnému vyčerpání a pomáhá přizpůsobit se ztrátám, které nelze nahradit.
Pro regulaci kolísání nálad je zapotřebí, aby fungoval křehký psychický mechanismus. Může se však stát, že jeho křehkost způsobí poruchu – přestane správně fungovat. Pak psychiatři hovoří o chorobném výkyvu nálady. Objevují-li se tyto poruchy často, nebo trvají-li dlouho, případně se jejich intenzita stupňuje, či neodpovídá situaci (není pro ni adekvátní důvod), pak může jít o depresi. Při vzniku deprese se uplatňují jak vrozené sklony, tak vliv prostředí. (deprese.com)
Deprese je častou tzv. duální diagnózou v případech diagnostikované závislosti na alkoholu. Určit, co je důvodem a co následkem, připomíná hledání odpovědi na otázku, co bylo dříve, zda vejce, nebo slepice. Deprese bývá příčinou „samoléčby“ alkoholem, ale alkohol je silný depresogen. Přináší dočasnou úlevu, ale po odeznění jeho účinků se prohloubí deprese. Správnou léčbou deprese je psychoterapie v kombinaci s antidepresivy, která nejsou návyková!

Co je úzkost? Anxieta (úzkost) je nepříjemný psychický stav zahrnující například pocit ohrožení, strach, nespavost, poruchy libida a soustředění. Často je doprovázený vegetativními tělesnými příznaky, jako jsou zrychlení a zkrácení dechu, pocity brnění a mravenčení, pocení, suchost v ústech, zrychlení pulsu, průjem, častější močení, rudnutí či blednutí apod. Při úzkosti pracuje vegetativní nervový systém jinak než v klidu (zvýšená aktivita sympatoadrenálního systému, jsou utlumeny inhibiční systémy GABA). Intenzivní úzkost provází panickou ataku, resp. poruchu. Léčba je psychoterapeutická a farmakologická.
Alkohol „ulevuje“ i od příznaků úzkosti, stejně jako u deprese, ale taktéž po odeznění jeho účinků se anxieta zpravidla zhorší. I úzkost tvoří s alkoholismem dvojici v rámci duálních diagnóz. (Velký lékařský slovník On-line)
POZOR: U úzkosti je možné užít zpočátku léčby krátkodobě anxiolytika, při dlouhodobém podávání jsou anxiolytika návyková (Neurol – alprazolam, Lexaurin – bromazepam, Dormicum – midazolam a další). Závislost na těchto lécích a alkoholu současně je velmi škodlivá a hůře léčitelná.

Co je abúzus (škodlivé pití)? Neexistuje hranice „bezpečného pití“. Jsou jedinci, jimž škodí jedna občasná sklenka lehkého vína, jiní „snesou“ více. Za hranici škodlivého pití se obecně považuje konzumace více než 40 g čistého alkoholu za 24 hodin u žen (tj. asi 400 ml vína, 1000 ml piva, 100 ml destilátu), u mužů to je 60 g za 24 hodin (zhruba 600 ml vína, 1500 ml piva, 150 ml destilátu).
O jak závažný abúzus se jedná, lze posoudit podle dotazníku AUDIT C (viz příloha).

 

text: MUDr. Marta Šimůnková, YourComm s.r.o. – 14. 10. 2014, 18.52:02

 

reklama


Aerobic.cz na facebooku - od aerobiku přes jogu a pilates až po zumbu


Reklama Google:

 

TOPlist