Aerobic Casopisek.czVyletiky.czFitcentra.czAerobic.cz

čtenář nepřihlášen   přihlásit se   registrovat se   informace

RSS článků   RSS akcí

Vlastní vyhledávání

Články - archiv

Připravte si svůj imunitní systém

Jedním z nejčastějších infekčních onemocnění, se kterými se musí imunitní systém vyrovnávat, je chřipka. Ta postihuje každoročně kolem 1 milionů lidí v České republice. Mezi nejvíce ohrožené skupiny patří zvláště děti, nemocní lidé a lidé staršího věku, u nichž může chřipka vést k závažným zdravotním komplikacím. Účinnou možností obrany proti chřipce je  vakcinace, která se doporučuje zejména starším lidem. Aktivita imunitního systému ovšem s přibývajícím věkem klesá, a tak se imunitní systém starších lidí s vakcinací vyrovnává obtížněji. Společnost Danone provedla v letech 2005 až 2007 dvě vědecké studie, jejichž cílem bylo zjistit, zda každodenní konzumace probiotického nápoje Actimel může zlepšit reakci organismu na vakcinaci proti chřipce u starších lidí.

V této souvislosti je důležité si uvědomit, že buňky imunitního systému se nachází ve všech tkáních – v játrech, plicích a sliznicích, především však ve sliznici střeva, kde se nalézá 70% buněk imunitního systému. Lidský organismus je každodenně vystaven kontaktu s velkým množstvím infekčních látek, jejichž většina vstupuje do organismu právě slizniční cestou. Správně fungující imunitní systém musí tuto škodlivou látku rozpoznat a zajistit ochranu před jejím nebezpečným působením.

Správné složení střevní mikroflóry přispívá k udržení příznivého, rovnovážného stavu v oblasti slizniční a následně celkové imunity. Složení naší mikroflóry můžeme ovlivnit i my sami. Je proto důležité, aby každý jedinec o „správné složení své mikroflóry“ pečoval. Toho lze dosáhnout dodržováním správného životního stylu, především pak vyváženou stravou doplněnou o konzumaci probiotik.

Hlavní funkcí imunitního systému je rozeznávat tělu cizí částice (antigeny) a proti škodlivým antigenům reagovat. Těmito cizími částicemi (či antigeny) mohou být mikroorganismy, které způsobují infekci, tkáně či orgány transplantované od jiného člověka nebo nádory, které jsou rozpoznány jako vlastnímu organismu cizí. Správná funkce imunitního systému pak zajistí obranu proti infekčním nemocím, je zodpovědná za odvržení transplantovaného orgánu (který je cizorodým tělesem) a je schopná zarazit vznik a růst nádoru v těle.

Jednou z vůbec nejdůležitějších funkcí imunitního systému je obrana proti infekčním nemocem. Náš organismus je neustále vystavován obrovskému množství infekčních mikroorganismů, jako jsou bakterie, viry a plísně. Tyto mikroorganismy způsobují celou řadu nemocí. Některé z nich jsou poměrně časté a nebývají obvykle příliš závažné, jiné jsou naopak vzácnější, zato daleko nebezpečnější. Příkladem mohou být různá lehčí, celkem běžná virová nebo bakteriální onemocnění, jaká téměř každý z nás prodělá i několikrát do roka. Na druhé straně existují viry nebo bakterie, které mohou způsobit daleko závažnější nemoci, jako je hepatitida (onemocnění jater) nebo encefalitida (infekční onemocnění mozku), zánět mozkových blan (meningitida), zánět kostí (osteomyelitida) nebo kloubů (artritida). K virovým onemocněním, která každoročně postihnou tisíce lidí a mohou mít velmi závažné důsledky především pro starší nebo oslabené jedince, patří již zmíněná chřipka.

Ať už je infekce vyvolána jakýmkoliv škodlivým antigenem, správně fungující imunitní systém musí být schopen zajistit ochranu před tímto mikroorganismem. Imunitní systém musí umět tento mikroorganismus rozpoznat, zničit a zastavit jeho šíření v těle. Účastní se i obnovy a regenerace postižené tkáně. Dojde-li z nějakého důvodu k poruše imunitního systému, není schopen tyto funkce plnit dokonale. Zvýšená náchylnost k běžným infekčním onemocněním se projevuje u dětí, jejichž imunitní systém není ještě plně vyvinut, a pak ve stáří, kdy aktivita imunitního systému klesá.

Náš imunitní systém je rozptýlen po celém těle. Je tvořen jednak imunitními orgány a jednak jednotlivými buňkami, které se vyskytují buď volně, nebo seskupené do shluků. K orgánům imunitního systému patří kostní dřeň, brzlík neboli thymus, lymfatické uzliny a slezina. Důležité však je, že buňky imunitního systému jsou prakticky ve všech tkáních – v játrech, plicích, ve sliznicích a především ve sliznici střeva, kde se nalézá 70 % buněk imunitního systému. Každá z buněk a složek imunitního systému plní určitou funkci, jejíž podstatou je rozpoznat a reagovat na jakoukoliv tělu cizí částici. Správná funkce imunitního systému je zcela nezbytná k přežití. Z toho důvodu jsou jednotlivé imunitní reakce několikanásobně jištěny, aby celý systém pokryl případný výpadek jednotlivé funkce.

Kontakt lidského organismu s vnějším prostředím se odehrává především na povrchu kůže a sliznic. Pokud srovnáme povrch kůže a sliznic, dojdeme k překvapivému výsledku: kožní povrch má plochu 2 m2, zatímco slizniční povrch má plochu 150× větší: 300 m2. Slizniční povrch je na rozdíl od kůže krytý pouze jednovrstevným epitelem, musí být proto mnohem dokonaleji chráněn než kůže. Je vybaven tzv. MALT systémem – vysoce specializovaným imunitním systémem – a dále komplexem mechanických i fyzikálně-chemických ochranných prostředků. Se slizničními povrchy je sdruženo kolem 80 % imunologicky aktivních buněk. Většina těchto imunologicky aktivních buněk se nachází ve střevě, což znamená, že celých 70 % imunitního systému je uloženo ve střevě. Jen pro srovnání: povrch sliznic dýchacího traktu měří 80 m2, povrch střevních sliznic zaujímá 200 m2. Lidský organismus se každodenně setkává s obrovským množstvím infekčních i neinfekčních podnětů antigenní (imunogenní) povahy. Většina (90 %) infekcí vstupuje do organismu slizniční cestou. Na epitelovém povrchu sliznic vybavených vyvinutým imunitním systémem tedy dochází k neustálému kontaktu s vnějším prostředím. Vzhledem k tomu, že 70 % našeho imunitního systému se nalézá ve střevech, představuje střevo největší slizniční povrch v našem těle, kde se kromě vstřebávání živin a vylučování zbytků potravin odehrávají velmi důležité obranné reakce. Obranné funkce probíhají na třech úrovních: na úrovni vzájemného působení mezi mikroorganismy, které jsou součástí mikroflóry, dále na úrovni epitelového povrchu, který tvoří bariéru před škodlivými látkami z vnějšího prostředí, a na úrovni imunitního systému sliznic.

Víte, že...
...Složení střevní mikroflóry je u každého jedince jiné? Zajímavostí například je, že neexistují dva lidé na světě, kteří by měli stejné kvalitativní složení střevní mikroflóry.
...Složení hlavních bakteriálních populací se vyvíjí, kojené děti mají převahu zdraví prospěšných laktobacilů a bifidobakterií, po přechodu na pevnou stravu se mění složení mikroflóry k takovému, jaké je v dospělosti, a střevní mikroflóra se stabilizuje až po prvních 2 až 3 letech života?
...Ve stáří pak klesá podíl laktobacilů a bifidobakterií obsažených ve střevech?

Střevní imunitní systém v datech:

• Celkový povrch sliznic 300 m2
• Povrch sliznic zažívacího traktu měří 200 m2
• Množství imunitních buněk ve sliznicích 80 %
• Z toho ve střevech 70 %
• Množství bakterií ve střevech 1014
• (což je 10× více než buněk těla)
• Bakteriálních druhů ve střevech je více než 400
• Bakterie sídlící ve střevech váží kolem půl kilogramu
• Procento infekcí vstupujících do organismu sliznicemi  90 %

 

foto: Helena Tlaskalová-Hogenová a spolupracovníci, Oddělení imunologie a gnotobiologie, Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i. – 28. 09. 2008, 20.09:45

 

reklama


Aerobic.cz na facebooku - od aerobiku přes jogu a pilates až po zumbu


Reklama Google:

 

TOPlist