Aerobic Casopisek.czVyletiky.czFitcentra.czAerobic.cz

čtenář nepřihlášen   přihlásit se   registrovat se   informace

RSS článků   RSS akcí

Vlastní vyhledávání

Články - archiv

Poruchy imunity a vliv výživy

Co je imunita?
Hlavní funkcí imunitního systému je zneškodnění a eliminace mikroorganizmů a cizorodých látek (antigenů), tedy hlavně obrana proti infekcím. Při poruše funkce imunitního systému může docházet k rozvoji dalších onemocnění, které s poruchami imunity souvisejí. Jedná se zejména o alergická a autoimunitní onemocnění a nádory.

Imunitní systém spolu s nervovým a endokrinním systémem (žlázy s vnitřní sekrecí) zajišťuje stálost vnitřního prostředí (homeostázu), která je nezbytná pro udržení všech funkcí těla. Tyto systémy se vzájemně ovlivňují a porucha jednoho systému může vést k narušení systému jiného. Dobré funkci imunitního systému významně napomáhá neporušenost povrchů těla, tedy zdravá kůže a sliznice.
Vnitřní i vnější povrchy lidského těla jsou osídleny velkým množstvím bakterií, které za příznivých fyziologických podmínek (vhodná vlhkost, teplota atd.) tvoří pro tělo prospěšnou přirozenou mikroflóru. Přirozená mikroflóra poté brání patogenním (škodlivým) mikroorganizmům, aby se zde uchytily.
V zažívacím traktu bakterie napomáhají trávení některých složek potravy. Je důležité, aby se buňky imunitního systému včas dostaly z krevního řečiště do zánětlivého ložiska, čemuž napomáhá zejména dobré prokrvení orgánů a tkání. To zajistíme zejména pobytem na čerstvém vzduchu.

Imunitní poruchy
Pojem „imunitní systém“ je velmi dobře známý, víte však, jak zabránit jeho poruchám a zachovat si zdravý a silný organizmus?
Jedním z rizikových faktorů, především v dnešní uspěchané době, je bezesporu stresová zátěž. S tou si málokdo dovede poradit. Chronický stres však mívá za následek právě oslabení funkcí imunitního systému, což vede k menší rezistenci proti infekcím a může dokonce přispět i k rozvoji nádorových onemocnění.
Různé infekce vznikají také v okamžiku, kdy dojde k porušení buněk kůže či sliznic, např. chemickými zplodinami (oxid siřičitý, oxid dusnatý, ozón) nebo při zničení přirozené mikroflóry během léčby antibiotiky, i když funkce imunitního systému jsou naprosto v pořádku. Pro imunitní systém není vhodné ani nadměrné zatěžování organizmu, což se týká např. vrcholových sportů.
Na stav imunity má velmi negativní vliv také úplné odmítání potravin živočišného původu – veganství – a to zejména na vyvíjející se imunitní systém dětského organizmu. U dospělých veganů je třeba chybějící složky potravy (např. vitaminy, vápník atd.) dodávat uměle, u malých dětí nelze tento způsob stravování doporučit.
 
Čerstvě narozené dítě má imunitní systém sice již plně vyvinutý, zatím ale „nezkušený“. Jeho imunita je tedy neustále „školena“ kontakty s novými patogenními mikroorganizmy. Jako důsledek těchto „školení“ vznikají paměťové buňky. Při opětovném setkání se stejným mikroorganizmem se tak obraná reakce vytvoří daleko dříve a je intenzivnější.

Po vstupu do širokého dětského kolektivu v jeslích či mateřské školce je imunitní systém daleko více vystaven pro něj ještě neznámým mikroorganizmům a tak malé děti obvykle často stůňou. Pokud v průběhu vývoje dětského imunitního systému dojde k jeho narušení, a to vnitřními i vnějšími vlivy, bývají následkem více či méně závažné poruchy obranyschopnosti. Obvyklým projevem těchto poruch jsou často se opakující akutní nemoci, např. angína, chřipka či bronchitida, k těm závažnějším onemocněním patří zápal plic, zánět mozkových blan, zánět kostní dřeně a další. Častým projevem bývá také postižení kůže a sliznic, např. kvasinkovými infekcemi, herpetickými viry, záněty, ekzémy. To může vést až k rozvoji alergií a následnému vzniku chronických potíží, které s alergiemi souvisejí (např. ekzém či astma) a také ke vzniku nádorů.

Existuje celá řada vlivů, které mohou poruchy dětského imunitního systému nastartovat. Z vnějších jmenujme např. neindikované (nepředepsané lékařem) podávání vysokých dávek antibiotik při opakujících se infekcích. Svou roli však i zde hraje znečistěné životní prostředí nebo stresující situace, např. v rámci rodiny. Z vnitřních vlivů je nejvýznamnější dědičná zátěž, průběh těhotenství a také stav maminky během těhotenství, který má na genetickou výbavu dítěte zásadní vliv.

„Silný“ imunitní systém – jak na to?
Nejlepší a nejúčinnější prevencí proti onemocněním vznikajícím na podkladě poruch imunity je nastolení a zachování zdravého životního stylu, jehož součástí je samozřejmě pestrá a vyvážená strava. Správně sestavený jídelníček je podmínkou pro správný vývoj i funkci všech orgánů i tkání těla. Pro imunitní systém je nezbytný optimální přísun energie (není vhodný energetický nedostatek ani přebytek) - pro dobrou funkci obranného systému je zvláště důležitý dostatečný příjem bílkovin, nenasycených mastných kyselin (omega-3 a omega-6 ), vitaminů (zejména A, B6, B12, C, E ) a minerálních látek (železo, zinek, selen, měď).

Výživa je důležitým faktorem pro správný vývoj imunitního systému i u nejmenších dětí – jako prevence proti infekcím je naprosto nezbytné kojení. Světová zdravotnická organizace doporučuje plně kojit děti do 6. měsíce věku a za postupného přidávání další stravy pokračovat do cca 2 let věku dítěte. Bylo prokázáno, že u kojených dětí dochází daleko méně často k rozvoji některých alergických onemocnění, např. atopického ekzému či astmatu. Kojení je však důležité i pro vývoj psychický.
Kvalitu mateřského mléka může kojící maminka ovlivnit zejména stravou. Ta by měla za všech okolností odpovídat zásadám zdravé výživy, být pestrá, s dostatečným podílem syrové zeleniny a ovoce. Jako vhodný zdroj důležitého jódu se doporučují mořské ryby, které bychom měli do jídelníčku zařadit asi 2x týdně.

Pro silný imunitní systém je důležitý také pobyt v čistém ovzduší doplněný již zmíněným dostatkem pohybu. Dalším faktorem je psychická vyrovnanost, výborný efekt má i otužování.

 

text: MUDr. Eva Daňková – 07. 04. 2007

 

reklama


Aerobic.cz na facebooku - od aerobiku přes jogu a pilates až po zumbu


Reklama Google:

 

TOPlist