Nejčastější mýty o aerobiku (informace pro začátečníky)
Možná to je nebo byl váš případ, někdo vám řekl, že aerobik je hopsání plné výskoků a poskoků a vy zatvrzele odmítáte od té doby vstoupit byť jen pro vlastní děti do tělocvičny. Proto, abych předešla vašemu případnému lenošení a výmluvám, proč nemůžete cvičit, pokusila jsem se zde shrnout nejčastější mýty a omyly, které se o aerobiku a cvičení vůbec předávají z tělocvičny do tělocvičny.
1. Aerobik je cvičení plné poskoků, výskoků, které neblaze působí na pohybovou soustavu, zejména klouby (kolena, záda)
Tak tady pozor, od dob aerobiku ála Jane Fondová uplynulo nějakých pár let a dnes povětšinou se s takzvaným High impact aerobikem (vysoký nebo-li nárazový aerobik, kde při hodině nemá současně ani jedno chodidlo kontakt s podložkou) setkáte jen výjimečně. Současné cvičenky preferují tzv. low impact aerobik (nízký - beznárazový), kde zůstává jedno chodidlo ve stálém kontaktu s podložkou, navíc často doplněný bodyformem, bodystylingem nebo jiným druhem posilování. Takže pokud vyrazíte na hodinu aerobiku, z 90% se nemusíte bát, že celou proskáčete a zítra se vám ozvou namožené kolenní vazy. Samozřejmě existují výjimky, kterým vyhovuje styl Hi-aerobik a rády ho cvičí. Musí počítat jen s výrazným stresem na kloubní aparát. Pro ostatní jsou tu hodiny low. Dokonce posledními výzkumy bylo dokázáno, že efektivita cvičení high impact vedle „správného“ provedení low impact je srovnatelná a není výrazně vyšší.
2. Když budeme hodně posilovat, zhubneme
Další z mnoha tradovaných omylů. Často mě cvičenky žádají, zda by jsme už šly v hodinách aerobiku na posilování, že by chtěly zhubnout na břichu, na hýždích atd., však samy víte, kde ještě. Některé berou aerobní úvod a následující sestavu jako nutné zlo k tomu, aby se dopracovaly konečně k posilování - potažmo hubnutí. Velký omyl! Posilování je bezvadná věc, která ale nezařídí ztrátu kilogramů. Pouze formuje postavu. Takže pokud denně cvičíte série cviků na břišní svaly, ale stále máte na bříšku přebytečný tuk, tak vězte, že pod ním máte určitě nádherně vyformovaný ´pekáč buchet´, jen to zkrátka není vidět. A nebude! Dokud do svého cvičení nepřidáte aerobní blok trvající minimálně 25-30 min, tu nezmizí. Teprve po této době si tělo bere energii uloženou v podobě tukových zásob z podkoží. Do té doby pracuje na spalování cukrů z krve a glykogenu. Takže zkráceně řečeno – hubneme během dostatečně dlouhé aerobní sestavy, svaly tvarujeme během následného posilování.
3. Čím rychlejší hudba, tím lépe hubneme a zvyšujeme fyzičku
Správně se říká: „Všeho s mírou“. A o rychlosti hudby při aerobiku to platí rovněž. Pokud je hudba pomalá a tempo vleklé, ztrácí aerobik na dynamice a hubnoucí efekt bude rovněž téměř nulový. Každopádně splní možná cíl vás rozehřát a připravit na posilování. Pokud je hudba příliš rychlá, nejen provedení pohybů je nedostatečně přesné a hrozí poškození pohybového aparátu, ale navíc s tím hubnutím to rovněž nebude nijak horké. Protože se při příliš rychlé hudbě dostanete až do anaerobního pásma, jediným výsledkem bude vyplavení kyseliny mléčné do svalů, která se navenek projeví bolesti svalů v následujících dnech. A kila zůstávají. Ideální tempo je, kdy se potíme, ale ještě můžeme mluvit.
4. Na aerobik chodí pouze mladé ´kočky´, já tam budu nejstarší, nejneschopnější atd.
Co jsem vypozorovala jak na svých hodinách, tak na hodinách jiných , naprostá většina žen je v rozmezí od 30-50 let. Řekla bych dvě třetiny. Zbytek tvoří mladé dívky, ale i ženy od 50 let a výš. Každá má svůj určitý styl cvičení, některé jsou tanečnější, jiné silovější, ale každá musela nějak začít. Tak se nebojte, skutečně je to cvičení vhodné pro kohokoliv. Správný cvičitel vás nenechá celou hodinu tápat, zjednoduší nebo přizpůsobí sestavu i vám, abyste si přišly na své a pokud ne, zkuste to jinde. Určitě si to ´´svoje pravé cvičení´ nakonec najdete.
5. Cvičitel se nepotí
Ale potí a dost. Kdyby se nepotil, tak jeho tělo následkem přehřátí zkolabuje. Každý zdravý člověk se potí, což je normální proces. Jen na někom je to vidět více, na někom méně. Pokud má cvičící člověk zdravou červenou barvu a cítí se v pohodě, je to OK. Cvičitel musí zpozornět, pokud člověk začne blednout a přestává koordinovat svoje pohyby a ´motá se´. V tuto chvíli by měl cvičenec přestat cvičit, napít se a jít si sednout nebo lehnout. Pravděpodobně tempo i cviky byly nad jeho fyzickou kondici, ke které se musí nejdříve dopracovat. Samozřejmě neberu v úvahu zdravotní oslabení.
6. Stretching na konci je zaplácání konce hodiny
Pokud se před protažením na konci hodiny zvedáte a utíkáte do sprch, děláte velkou chybu. Sice jste celou hodinu posilovali svaly fázické, ale na těle máte druhou velkou skupinu svalů= svaly posturální, které se neposilují, ale měly by se protahovat. Pokud to neděláte, hrozí vám svalová nevyrovnanost, tzv. svalová dysbalance, která se projevuje bolestí zad, hlavy, kloubů, špatným držením těla. Proto zdržte se těch 5 minut navíc a svaly se vám následně odmění. Správné protažení by mělo trvat minimálně 5 minut, ale ani 10 minut neznamená, že by cvičiteli došla inspirace a neví, co s vámi cvičit. Spíše naopak.
7. Po cvičení bychom se měli pořádně najíst
Spálila jsem spoustu kilojoulů, tak se můžu nacpat. Takhle to nefunguje. Pokud si po cvičení dáte vydatné české jídlo, nečekejte žádná kila dolů. Po cvičení se doporučuje jíst nejdříve po půl hodině a zejména jídla plná bílkovin. Ryba, kuře, salát apod. je ta pravá cesta. Zkuste se zříct smažených, sladkých a tučných pochoutek, uvidíte, že za chvíli si na to zvyknete a ani nebudete mít po cvičení na tato jídla chuť.
Doufám, že kdo ještě váhal, tak už si balí sportovní věci a boty a těším se na setkání s vámi někdy při aerobiku!
text: Mgr. Monika Vašková, foto: archiv autorky – 17. 01. 2009, 08.37:32
