Milníky v historii praní

Přemýšleli jste někdy o tom, jaké by to bylo, prát bez mýdla a bez potřebných pracích prostředků? Dnes považujeme za samozřejmé, že naše prádlo je perfektně čisté, vyprané v automatické pračce za pomoci tekutých nebo práškových pracích prostředků, odpovídajících barvě a materiálu prádla. Když se podíváme na zlomové okamžiky v historii praní, zjistíme, jak moc tato činnost, která je dnes tak snadná, ovlivnila každodenní život žen v minulosti.

Starověk (2500 př. n. l. – 476)

Lidé ve starém Egyptě se pravidelně myli a prali své šaty prostředky vyrobenými z rostlinného másla a alkalických solí. To byly první mýdlu podobné prostředky, které byly později rozšířeny křižáky po Evropě. 

Podle starověké římské pověsti vzniklo slovo „mýdlo“ podle pahorku Sapo v Římě, kde byla obětována a spalována zvířata. Živočišný tuk a popel ze zvířat byly z pahorku spláchnuty deštěm do jílovité půdy v řece. Použití tohoto nového materiálu výrazně usnadnilo ženám praní.

Středověk (476 – 1453)

Ve středověku nebyla pro lidi, žijící v Evropě, hygiena nijak důležitá, protože se domnívali, že voda je hlavní příčinou všech nemocí. Prádlo prali jen jednou za dva až tři měsíce za použití mýdla.

Výroba mýdla se v Evropě stala řemeslem v průběhu sedmého století a zpočátku se rozšířila především ve Španělsku, Itálii a Francii. Mýdlo se vyrábělo z rostlinného popela, rostlinného nebo živočišného tuku a vůní, 
vyrobených podle pečlivě utajovaných receptů. Mýdlo tedy existovalo jako luxusní zboží až do 19. století a bylo dostupné pouze bohatým.

Renesance  (přibližně 1450 – 1700)

Během renesance, zatímco umění vzkvétala, se šlechta snažila poukázat na svůj lepší původ svým vzhledem a oblečením. Řídila se proto módou a své oblečení měnila více méně pravidelně. Kromě toho se rozvíjela věda: přispěla k pochopení, že nedostatek hygieny vede k nemocem. Lékaři doporučovali používání mýdla; to však stále zůstávalo výsadou bohatých.

První továrna na mýdlo byla otevřena v 17. století ve francouzském městě Toulon.

18. – 19. století

Marseille se stala centrem výroby mýdla.

Mýdlo se rozšířilo do všech evropských domácností. V té době se časté koupání a praní stalo součástí každodenního života, protože hygiena byla symbolem společenského postavení. Lidé zjistili, že čistota předchází nemocem a šíření infekcí. Brzy se objevily veřejné prádelny.

12.dubna 1837 začali William Procter a James Gamble prodávat mýdla své vlastní výroby.

V roce 1851 se objevila první pračka s bubnem na ruční pohon.

20. století

Na počátku 20. století byla zkonstruována první elektrická pračka.

1916 -  během I. světové války byl v důsledku nedostatku rostlinných a živočišných tuků vynalezen první syntetický prací prostředek. Mezi syntetické prací prostředky se řadí ty, které jsou vyrobené bez mýdla a skládají se z různých látek.

Ve 30. letech byla ve Spojených státech zahájena výroba pracích prostředků pro použití v domácnostech.

V 50. letech se objevily první tekuté prací prostředky, zatímco v 60. letech byly vyvinuty odstraňovače skvrn a enzymatické prací prostředky.

V roce 1968 vznikla značka Ariel s cílem usnadnit ženám život tím, že je osvobodí od dlouhých hodin strávených u prací v domácnosti.
V 80. letech se objevily prostředky na praní, které jsou účinné i při nízkých teplotách.

V 90. letech přichází na trh vysoce koncentrované práškové a tekuté prací prostředky.

21. století

2006  - objevily se kompaktní práškové prací prostředky.

Jak dnes dobře vyprat?

2010 – Ariel představuje českým ženám svou novou inovaci v oblasti praní prádla – gelové kapsle Ariel. Každá kapsle obsahuje  potřebnou dávku tekutého pracího prostředku, který je při odstraňování skvrn dvakrát koncentrovanější než ostatní tekuté prací prostředky Ariel. Manipulace s gelovými kapslemi je velmi snadná: stačí jednu kapsli vložit do bubnu pračky, přidat prádlo a počkat na čistoskvoucí výsledky!

12. 09. 2010, 21.40:01