Letní téma: Pozor na teplotní šoky

Horké léto je paradoxně rizikovější pro vznik onemocnění dýchacích cest, než třeskutá zima. Proč v teplém počasí podlehne tolik lidí nemocem z nachlazení, vysvětluje MUDr. Petr Jirák, primář Oddělení ORL a chirurgie hlavy a krku pražské Nemocnice Na Homolce.

Letní chřipky, jak se jim říká, ve skutečnosti nejsou způsobeny chřipkovými viry, protože ty přicházejí až v zimě a způsobují obávané epidemie. Přesto tyto letní nemoci z nachlazení mohou lidi pořádně potrápit. Leckdy přerůstají až do závažných bakteriálních zánětů, kterým se laicky říká letní angína.

„Teplé počasí s sebou nese mnoho situací, kdy se člověk snaží své přehřáté tělo co nejrychleji ochladit. Jenže tím si způsobí teplotní šok, kterému organismus ne vždy dokáže čelit,“ říká primář Jirák.  „S podobnými rychlými změnami teploty, které by současně neprovázela změna ošacení, se běžně nesetkáváme.“  Když v zimě vyrážíme z teplé místnosti ven, většinou se dobře oblékneme. V létě to ale opačně funguje jen výjimečně: příchod do klimatizované chladné místnosti z horka každý uvítá, ale neoblékne si hned svetr.  „To je pro tělo veliký šok: například v klimatizovaných prostorech, kde snížíme teplotu na 20°C a teplota venku dosahuje 34°C, je teplotní rozdíl celých 14 stupňů,“ zdůrazňuje primář Jirák.

Jak se tedy nejsnáze dopracovat nachlazení? Stačí vejít do klimatizovaného prostoru z letního horka a k tomu se napít pořádně studeného nápoje s ledem. Na rýmu si zase zadělává ten, kdo přehřátý nasedne do auta a přímo na obličej si nasměruje silný proud chladného vzduchu z klimatizace. Tělo na takovou změnu neumí v krátké chvíli přiměřeně reagovat, takže výsledkem může být porucha obranyschopnosti a organismus onemocní. Samozřejmě člověk někdy takový šok ustojí. Záleží na mnoha okolnostech, včetně toho, zda má dobrou imunitu, zda není oslabený a vyčerpaný nebo třeba po těžkém fyzickém výkonu. Pokud obranyschopnost v této chvíli selže, dostaví se typické problémy, tedy nachlazení, virová, ale i bakteriální onemocnění horních a dolních cest dýchacích.

Asi nejčastější je v létě běžná rýma, která ale může právě pro opakované změny teplot přerůst v rozsáhlý zánět horních cest dýchacích, tedy v zánět hltanu, hrtanu, případně i zánět dutin. Ten navíc bývá často spojený s poruchou funkce Eustachovy trubice, případně se zánětem středního ucha. Běžný virový zánět hltanu se škrábáním krku a zvýšenými teplotami se často při samoléčbě sám upraví během několika dní. Někdy ale na sliznici prvotně poškozenou virovou infekcí nasedne další, tentokrát bakteriální zánět.

Nejčastěji probíhá v oblasti krčních mandlí - vyvine se typická angína. „Nemocný trpí vysokými teplotami, bolesti v krku se postupně stále zhoršují, organismus je vyčerpaný a zchvácený. Pak je již třeba vyhledat lékařské ošetření a často i nasadit antibiotika,“ říká odborník na krční, nosní a ušní choroby.

Horní cesty dýchací jsou ale jen vstupní branou pro infekty dolních dýchacích cest. Ty se z infekcí výše uvedených velmi často vyvíjí. Přichází kašel, zchvácenost, zahlenění případně i potíže s dýcháním -  zvlášť u těch, kteří nějakým problémem s průduškami či dechem již trpí.

„Z hlediska našeho oboru je ale nejobávanější komplikací angíny takzvaný absces, tedy chorobná dutina vyplněná hnisavým sekretem. Pokud je bakteriální infekce agresivní, nebo člověk má významnou poruchou obranyschopnosti, může se absces vytvářet v oblasti pod krční mandlí. Pak mluvíme o peritonsilárním abscesu a v letním období ho vídáme v našich ambulancích o něco častěji než v jiných částech roku,“ říká primář Jirák. Absces se projevuje postupně se zhoršující jednostrannou bolestí v krku, způsobující poruchu polykání. Někdy se přidá i porucha výslovnosti -„huhlání“, protože bolí pohyby jazykem nebo pacient ani nemůže plně otevřít ústa kvůli stahu žvýkacích svalů.

Peritonsilární absces je onemocnění, které akutně vyžaduje správné ošetření, tedy odborné vyšetření na ORL pracovišti a chirurgický zákrok. Jinak hrozí i život ohrožující komplikace. „Samozřejmě ne každé nachlazení musí skončit tak vážnou chorobou,“ dodává primář Jirák.  Jistější je ale správným chováním teplotním šokům předcházet.

text: Nemocnice Na Homolce, Roentgenova 2, Praha 5, 150 30 – 02. 08. 2014, 17.34:05