Lesk a bída detoxikace

Nejsem lékař ani výživový poradce. Snad proto si mohu dovolit podívat se na tak závažné a poslední dobou čím dál více přetřásané téma DETOXIKACE poněkud s nadhledem. Ono se totiž někdy vyplatí povolit tu „svírací kazajku“ sešitou z odborných doporučení a zaručených rad, a začít prostě volně dýchat…

Když tak zcela nestranně (smích) pozoruji ten „šrumec“ dnešní doby, zdá se, že začínáme ztrácet v tom hi-tech světě zdravý selský rozum, dědictví našich předků. Například můj tatínek dodnes v pátek nejí maso a snaží se dodržovat v rámci možností tradiční půsty, ačkoliv nad „IN POJMEM“ detoxikace by se jistě ušklíbnul. Jeho generace (alespoň na venkově) ještě žila v souladu s přírodou, hodně fyzicky pracovali, jedli přiměřeně svému životnímu standardu a ctili zákonitosti předávané z pokolení na pokolení. Nemuseli složitě shánět jogurt se speciální živou kulturou ani kupovat doplňky stravy tvářící se jako vitaminy nebo minerály. Nechci zde samozřejmě navádět ke kroku zpět, naše doba nám přinesla i řadu zdraví prospěšných vymožeností, jen vás tak maličko přimět k zamyšlení, zda opravdu vše nové a moderní a tak trochu umělé  musí být bezpodmínečně lepší… Zda není krátkozraké v tom shonu za úspěšnějšími zítřky zapomínat na dobré prověřené základy. 

Stovky uhoněných vítězů naší doby dnes a denně vyhledávají  cestu k rovnováze, kupují knihy a návody, aby se pak dozvěděli to, co již dávno tuší, ale nechtějí si přiznat… Doufají, že existuje jednodušší cesta, že dražší metoda poskytne lepší výsledek, případně se nechají svést k nějakému vyhrocenému extrému. Přitom krása je většinou nečekaně v jednoduchosti. 

Pokud si vyhledáte pojem detoxikace, přečtete si, že se jedná o  zbavení jedovatosti; odstranění jedovatých látek z organismu, popřípadě jejich přeměnu v látky nejedovaté. Pojďme si teď slíbit, že než sáhnete po dalším návodu, jak odstranit jedy ze svého těla (mimochodem taky mi jich prošlo rukama celkem dost),  zamyslíme se raději nad svým stavem bytí. Detoxikace se totiž nemusí nutně týkat jen omezení jídelníčku, což každého napadne jako první. Někdy je dobré se před hladovkou zamyslet, CO nebo KDO nám „leží v žaludku“ a „otravuje“ tělo i mysl. A až tu nenasytnou  potvoru s podobou ukrutného šéfa, nezaplacené splátky, šílené tchyně nebo jiného nevyřešeného problému, kterou krmíte ostošest, protože křičí a vy se ji snažíte tím jídlem umlčet, vyženete z těla, budete mít  místo a čas pro poctivé sousto, které bude radost žvýkat a vychutnávat. Cesta to není jednoduchá a začíná prvním nadechnutím, kdy si uvědomíte, že toto je váš směr k novému lepšímu životu bez jedů…

text: ing Marcela Macáková – 14. 09. 2008, 08.06:36