Aerobic Casopisek.czVyletiky.czFitcentra.czAerobic.cz

čtenář nepřihlášen   přihlásit se   registrovat se   informace

RSS článků   RSS akcí

Vlastní vyhledávání

Články - archiv

Je přínosnější mléko, nebo sójové a podobné rostlinné alternativy?

Čím dál častěji se v našich končinách střetávají dva odlišné názory na konzumaci mléka. Jedni na něj nedají dopustit, druzí ho zatracují a preferují raději sójový, pohankový nebo jiný rostlinný nápoj. Co je tedy pro náš organismus výživnější? Fakta jsou následující.  
    
Mléko a mléčné výrobky jsou důležitou součástí stravy. Pokud není důvod, není přínosné je z jídelníčku vyřazovat. Jednak si výrazně snížíme pestrost našeho jídelníčku, současně se ochudíme o kvalitní bílkoviny a řadu důležitých vitaminů a minerálních látek.

„V mléce se nachází především vysoký obsah dobře vstřebatelného vápníku, který je v optimálním poměru s fosforem, což je důležité pro zdraví kostí a zubů. Dále je mléko zdrojem vitaminu D, A, vitaminů B skupiny, včetně kyseliny listové. Důležitou složkou mléka jsou syrovátkové peptidy, které mají pozitivní vliv na tělesnou hmotnost, obranyschopnost organismu, snižují krevní tlak a uplatňují se i v prevenci diabetu 2. typu,“ vysvětluje PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D., odbornice projektu Bílé plus.

Je přínosnější mléko, nebo sójové a podobné rostlinné alternativy?

Nevýhodou u mléka a mléčných výrobků je převaha nasycených mastných kyselin a přítomnost cholesterolu. Pro snížení těchto faktorů je vhodné upřednostňovat polotučné mléko a mléčné výrobky, tím snížíme obsah nasycených mastných kyselin i cholesterolu ve stravě.

Nejčastěji využívané bývá kravské mléko, méně často jde o mléko kozí, ovčí, popř. jiné druhy. Zejména kozímu mléku jsou přisuzovány zdraví prospěšné vlastnosti. Oproti kravskému mléku má vyšší obsah vitaminů, minerálních látek a tuku.

Podobně jako mléko kravské obsahuje i mléko kozí kasein, přičemž rozlišujeme jeho 4 základní typy (αS1, αS2, β a κ). Nižší množství αS1 kaseinu je i předpokladem pro nižší alergizující potenciál kozího mléka. Kaseinová složka kozího mléka může být proměnlivá a může obsahovat více αS1 kaseinu. Popř. může vedle kaseinu alergenně působit i beta-, méně pak alfa-laktalbumin.

„Problémem může být i zkřížená alergická reakce, kdy člověk s alergií na bílkovinu kravského mléka je zároveň alergický i na bílkovinu mléka kozího nebo ovčího,“ upřesňuje odbornice.

Alergie na bílkovinu kravského mléka je nejčastější potravinovou alergií v dětském věku. Prevencí je kojení. Ve většině případů ale s přibývajícím věkem vymizí.

„U dětí se zvýšeným rizikem vzniku alergie se doporučuje nezařazovat mléko, tvarohy a jogurty do 1 roku života, a to jak mléko kravské, tak mléko kozí či ovčí. Ovšem řešením není ani podávání sojových nápojů, jelikož sója patří mezi 8 potravin s nejvyšším alergenním potenciálem,“ říká Karolína Hlavatá.

Rostlinné náhrady mléka získávají na oblibě, což je jistě žádoucí, ale i zde mohou být nástrahy. Nespornou výhodou rostlinných náhrad mléka je to, že jsou zpravidla bezlepková a zejména pak bezlaktózová. Neobsahují cholesterol a mívají i nižší podíl tuku. Bývají dobře stravitelné a mnohé z nich přinášejí i nutriční profit.

„Příkladem jsou nápoje z pohanky, které obsahují rutin, jenž je důležitý pro zdraví cév. Ovesné nápoje jsou zase zdrojem rozpustné vlákniny beta glukan, který má vliv na snížení hladiny cholesterolu. Rostlinné náhrady mléka jsou vhodné pro vegany a vegetariány.“
Optimálně mléko i alternativy

Riziko zpravidla představují instantní nápoje, které nemají dobré složení. Na prvním místě ve výčtu surovin je často glukózo-fruktózový sirup, který přispívá ke zvyšování tělesné hmotnosti. Mnohé obsahují částečně ztužené tuky - jsou tedy i zdrojem rizikových trans nenasycených mastných kyselin. Trans nenasycené mastné kyseliny zvyšují hladinu celkového cholesterolu, snižují HDL cholesterol, působí prozánětlivě a přispívají i ke vzniku diabetu.

„Rostlinné náhrady mléka mívají v porovnání s mlékem nižší obsah bílkovin, a pokud nejsou fortifikovány o vitaminy a minerální látky, jsou relativně chudé i po této stránce. Rostlinné alternativy mléka jsou vhodným zpestřením stravy, ovšem za předpokladu, že zůstanou v jídelníčku zastoupeny i mléčné výrobky,“ uzavírá PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D., odbornice projektu Bílé plus. Více na www.bileplus.eu.

Zdroje:

  • Belitz at al. Food chemistry 2004
  • Bronský, 2005
  • Eigenmann et al.,1998
  • Restani et al., 1997
  • Sampson, 1997
  • Shek et al., 2005
  • informace na obalu potravin

 

 

15. 12. 2015, 17.38:59

 

reklama


Aerobic.cz na facebooku - od aerobiku přes jogu a pilates až po zumbu


Reklama Google:

 

TOPlist