Pavluša 17. 02. 2009 (20:37), reagovat

Dle mého to není otázka nějaké extra formy, spíš přístupu, forma může přijít časem, pokud máš pocit, že jí nemáš dostatek. Jestli jsi někdy zkusila cvičit na nějakém kongresu nebo touru, kde je člověk v zápřahu 4-7 hodin, tak tam si můžeš fyzičku prověřit.
Předcvičování není zdaleka jen o fyzičce a o tom, že to člověka musí bavit. Ono je něco jiného, když to baví jakožto uživatele - cvičenku, a něco jiného je postavit se před lidi, vymýšlet stále nové sestavy a cviky, mít dostatek nápadů, "umět naučit", správně s lidmi komunikovat.... je toho spoustu, co musí instruktor zvládnout.
A "drahým" kurzem vše teprve začíná, jako cvičitelku tě čekají další investice - hudba, oblečení, kongresy, semináře... je třeba se stále vzdělávat, nespokojit se s tím, co tě naučí v kurzu. Jedině tak můžeš být dobrá a lidem užitečná.
Každopádně - pokud máš pochyby o své formě, zkus si pár hodin aerobiku za sebou a občas zkus při tom něco říkat - uvidíš, jestli vydržíš s dechem :-) Že to občas bolí, je jasné, ale sama můžu z vlastní zkušenosti říct, že někdy raději předcvičuju, než cvičím sama, protože jako instruktorka si sama určíš "zátěž", kdežto jako cvičenka se ulejvat nemůžeš, pokud nechceš vypadat líně. Zato instruktorka může klidně "vypnout" a trochu si odpočinout, to se dá zakamuflovat lehce. Časem na to přijdeš sama :-)) Přeju hodně štěstí