Zabraňte alergiím, začleňte pevnou stravu u dětí již po ukončeném 4. měsíci

Alergie na mléčnou bílkovinu je v našich krajích poměrně vzácná. Alergická reakce je výslednicí genetické predispozice, která je ovšem dotvořena vlivem vnějšího světa. A to hlavně v období těsně po narození. Proto by především maminky měly dbát na to, kdy a čím své děti krmí. Důležité totiž je jim zavčas zařadit do jídelníčku kromě mateřského mléka i pevnou stravu.

V současnosti se stává trendem vyřazovat některé potravinové skupiny z jídelníčku – nejčastěji lepek, mléčné výrobky a maso. Jakékoliv problémy s trávením se jednoduše svalí třeba na mléko nebo mouku. Přitom výskyt alergie na mléko je odhadován na 0,1-0,5% populace, což je velmi nepatrný podíl lidí. Nicméně absence určitých skupin výrobků ve stravě je v dnešní době módní záležitostí.

Nové stravovací směry k nám většinou přicházejí z východu, z Asie. Málokdo pak přemýšlí, že Asiaté žijí ve zcela odlišných podmínkách než my, proto mají jinak fungující organismus. Jsou zvyklí na něco jiného. Ale vraťme se k tomu, jak funguje naše imunita, konkrétně na čem je závislý rozvoj alergie na mléčnou bílkovinu, příp. i jiné potraviny.

• Rozvoj alergické reakce je závislý na genetických predispozicích a vlivu vnějšího prostředí hlavně v době po narození.

„Výsledkem je nastavení individuální imunitní reaktivity. Pro její normální nastavení má zásadní vliv kojení. Mateřské mléko totiž obsahuje složité cukry, kterým obecně říkáme prebiotika. Jsou pro nás nestravitelné, ale jsou nezastupitelné pro osídlení naší střevní sliznice fyziologickou mikrobiotou. Ta následně ovlivňuje jak ochranné funkce slizniční imunity, tak imunitu celkovou. Významně se tedy podílí na budování naší individuální imunitní reaktivity,“ vysvětluje prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc. v rámci projektu Bílé plus.

„Tolerizační“ okno – účinně proti alergii

Ještě před 2-3 lety lékaři maminkám doporučovali, aby každé dítě výlučně kojily zhruba do 10 měsíců až do jednoho roku. To samozřejmě platí i nadále. Nicméně stará doporučení zakazovala zařazení pevné potravy kojencům a odsouvala ji až na pozdější období. Nyní se ale ukazuje, že to bylo špatně.

„Ve střevní slizniční imunitě se v období mezi ukončeným 4. měsícem a do konce 6. měsíce věku otvírá tzv. tolerizační okno. V této době by měla být dětem do jídelníčku zařazena pevná strava, která postupně obsahuje všechny složky - včetně kravského mléka. Tímto způsobem si náš imunitní systém navykne na tyto potenciálně alergenní složky stravy a bude je v budoucnu tolerovat,“ dodává prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc. Více na www.bileplus.eu.

O projektu Bílé plus:
Účelem projektu Agrární komory ČR Bílé plus v letech 2014-2016, který navazuje na podobný projekt, realizovaný v období 2011-2013, je podpořit spotřebu mléka a mléčných výrobků v ČR a nově i SR. Projekt Bílé plus je podporován z prostředků Evropské unie a České republiky. Financování je rozděleno v poměru 50% EU, 30% ČR a 20% z vlastních prostředků AK ČR. Více informací na www.bileplus.eu

12. 03. 2016, 21.03:14